Jarda píše:
To vlastně popíráte že by naši předci vůbec kdy měli tento vitamín v pořádku, což je pochopitelně nesmysl, doplňky ve formě tablet nikdo neznal a vše fungovalo jak mělo. Dokonce i jeden z nejvyhlášenějších vrahů světa Němec Adolf v protektorátu na našem území zavedl ve školách povinné dodávání lžíce rybího tuku denně a udržel populaci mladých v relativně dobrém stavu i za války v době totálního nedostatku všeho nutričně vhodného. Uvědomte si co se v té době jedlo a dojde vám jak to funguje.
Nic nepopírám, avšak srovnávat generaci našich předků s tou dnešní považuji za zavádějící. Ti lidé žili poměrně odlišným způsobem života než my. Daleko více se pohybovali venku a čerpali vitamín D především ze sluneč. záření. Představa, že by se před nějakými 70 a více lety běžně konzumoval v domácnostech rybí tuk, je poněkud pošetilá. Proto také i tehdy existovaly nemoci jako osteoporóza, osteomalacie a hlavně křivice.
Velmi dobře si ještě pamatuji na své prarodiče a vím, z diskuzí s nimi, jak se tehdy žilo. Ti lidé se stravovali velmi prostě, tedy co dům resp. statek dal. Maso se podávalo zřídka, tak max. 1x týdně. Jinak se jedly především luštěniny, vejce, brambory, v sezóně zelenina, ovoce a pokud se peklo, tak i kvalitní, domácí pečivo (chléb). Ryby se servírovaly spíše výjimečně, vesměs jen jednou ročně (na vánoce).
Já bych ten život našich předků zas tak růžově neviděl. Vitamín D byl u mnoha lidí deficitní zcela určitě už tehdy, ale protože se v té době nedala stanovovat jeho hladina v organismu a vůbec se o něm moc nevědělo, tak se to neřešilo. Jen v případě vážných patolog. stavů (křivice) byl lékařem doporučen rybí tuk. Tedy to v tom lepším případě.