Inak to namáčanie semien a orechov, ja myslím, že celkom vhodný roztok by na to bol GSE - výťažok z grepových semien je silno protiplesňový, alebo čistý potassium iodide (ten nie je žltý ako lugol a má neutrálnu chuť)?

Ma tak napadlo, že napr. Hulda Clark používala na "dezinfekciu" potravín viacero metód, ozonátor, lugol, ultrazvuk, vymrazovanie.... ak by som ale napr. namočila semienka do ozónovej vody, neznehodnotili, nezoxidovali by tam potom tie hodnotné oleje? Ale ak by to človek robil dajme tomu krátku dobu, asi by to bolo ok.

S tým namáčaním a spätým vysušovaním semien a orechov to robím ja bežne... aj keď drtivú časť namočených orechov zjem v tom namočenom stave. Ale napr. niekedy chcem chrumkavé mandle, tekvicové semienka, tak ich namočím na noc do vody, potom napr. trochu pokorením, pokropím sójovou omáčkou a dám vysušiť a je z toho slaná pochúťka, chutia takto naozaj veľmi dobre. Tu o tom píšu podrobne o namáčaní a vysušovaní semien:

http://gnowfglins.com/2009/12/02/how-an ... nd-seeds/#

Máčení ve vodě plísně nevyřeší ale část jich může odplavit. Testem zdali jsou ořechy významněji zamořené může být to, že je ponoříte na několik hodin do vody a pokud se na povrchu utvoří šmír, zpravidla zelený, jedná se o plesnivý produkt.

Tedy namočení je alespoň malou pomocí. Větší pomocí bude namočení do lázně s MMS. Já takto namáčím ořechy po dobu cca 10ti minut v 10-20 ti kapkách.

Primární prevencí je ale kupovat kvalitní zboží. Pokud jsou ořechy různě nahnědlé, podivně pokroucené a scvrklé, určitě nekupovat. Těmito neduhy trpí zpravidla ořechy z provenience obchoďáků - třeba kešu Kaufland nebo Interspar jsou děs a kvalita odpovídá jejich nízké ceně.

Výbornou kvalitu mají v DM, tam také ale pořádně zaplatíte. Kvalita za rozumou cenu se mi zdá bát Seeberger. Začali je prodávat třeba v Intersparu a ořechy vypadají i chutnají dobře.

Při candidě jíst plesnivé věci je samozřejmě nesmysl, to píšete správně. Proto v prvních fázích může být užitečné je vynechat zcela (i když co pak vlastně jíst že) anebo výrazně omezit ty s plísňovým potenciálem - což jsou především arašídy, ale také kešu, pistácie nebo vlašské.

Musim se podelit o zkusenost s mandlemi z Intersparu (zrejme ta znacka Seeberger) Bio znacka. Cena cca 60 za 200 gramu. Pres noc jsem je namocil do vody a rano u par kousku plavali takove mracky, jakoby plivance. Risknul jsem to do snidane a cca 2 - 3 kousky chutnali naprosto silene, jako kdybych si do pusy dal nejakou kyselinu. Okamzite sem to plival a sem pekelne nastvanej na vyhozeny prachy a kvalitu Bio. Zitra jdu do DMka a zacinam bejt pomalu ale jiste zoufalej.

Hezký den, Jardo,

Chtěla bych se na Vás obrátit s prosbou o informaci o nejvhodnějším způsobu zpracování čerstvě sklizených oříšků (vlašských, lískových). Máme možnost koupit si čerstvé ořechy ve skořápce přímo od zemědělce.

Oříšky bychom chtěli zmrazit. Jaký postup používáte? Je vhodnější čerstvé nesušené ořechy přímo zamrazit nebo je lepší je nechat předtím (alespoň částečně) vyloupané vyschnout?

Jaký je pak postup při použití zmrazených oříšků? Je vhodné je hned po vyjmutí z mrazáku použít nebo je potřeba nechat rozmrazit? Nebo je namáčíte?

Zkoušela jsem neúspěšně tyto informace najít na fóru prostřednictvím vyhledávacího formuláře, proto pokládám nový dotaz.

Předem moc děkuji.

Jak je to s nutriční hodnotou mlék vyrobených ze semen, ořechů či máku? "Vyextrahuje" se vše do nápoje nebo něco zůstává i v rozdrcené hmotě?

Zjistil sem, ze vsechny orechy a semena obsahuji celkem vysoke mnozstvi fytatu. Obzvlast se jedna treba o sezamova seminka, ktera maji absolutne nejvice (tusim, ze snad i vice nez lusteniny).
Namacenim se snizuje obsah fytatu pouze castecne. Vi o tom nekdo vice? Ruzne stranky doporucuji vice krok na maximalni mozne snizeni fytatu a tedy: namaceni, fermentace, kliceni, prazeni (nikoliv v tomto poradi).

Je mozne ze abnormalne vysoky obsah vapniku v sezamu je tam prave z duvodu vysokeho obsahu fytatu a clovek pak nakonec preci jenom neco vstreba misto toho ze naopak ztrati vapnik kvuli tem fytatum ?

Máš pravdu, pojídáním semínek (včetně máku) vápník nezískáme, ale díky fytátům nám bude z organismu dokonce odčerpáván. Současně s pojídáním semen a ořechů bychom měli brát doplněk obsahující enzym fytázu. Lidské tělo si samo nedokáže enzym fytázu vyrobit, na rozdíl od býložravců.

Máš pravdu, pojídáním semínek (včetně máku) vápník nezískáme, ale díky fytátům nám bude z organismu dokonce odčerpáván. Současně s pojídáním semen a ořechů bychom měli brát doplněk obsahující enzym fytázu. Lidské tělo si samo nedokáže enzym fytázu vyrobit, na rozdíl od býložravců.

Interestingly, it seems that the peanut butter-making process dramatically reduces the aflatoxin content of the initial peanuts, by around 89% (PDF). In the study, roasting at 160 degrees C reduced aflatoxin by 51%. Blanching, or skin removal, reduced it by 27%. Finally, grinding the peanuts into butter removed another 11% of the aflatoxin, probably because of the heat (not the actual grinding). So if you’re going to eat peanuts, stick with a good butter.

Read more: http://www.marksdailyapple.com/how-bad- ... z3lbQYej9f