Jitule_2008 píše:
Ahoj Deane,tak já jsem tu nemoc prodělala-můžu proto napsat svoje zkušenosti.V únoru 2013 jsem měla plnou mísu krve,do té doby žádné zvláštní příznaky.Trpěla jsem na bolesti hlavy od krční páteře/ale to trvá dodnes/a za poslední roky jsem hodně zhubla.Jenomže mi dával neurolog na tu hlavu antiepileptika a tvrdil,že u těch léků je normální,že člověk zhubne.Tak jsem to nijak neřešilaObjednala jsem se na kolonoskopii a potvrdili adenokarcinom rekta.Dr.řekl,že to tam je asi tak 5 let.Označili to jako 3.stupeň a uzliny byly taky zasažený-takže výhled nic moc.Ale mety naštěstí nikde nebyly.Začli s chemoterapií Xeloda-jsou to léky/ne infuze/a nevypadají u ní vlasy-a taky ten nádor ozařovali.Ta chemo mi tak dobře zabrala,že po operaci v červenci byl nádor zmenšený z 5 cm na 1 cm a odebrané uzliny byly čistý!!Pak ještě byla zajišťovací chemo-do listopadu.Za chvíli to bude rok od ukončení léčby a jsem čistá.
A co si myslím,že pomohlo?Je to psychika-není to o zázračných lécích.Mě konkrétně nejvíc pomohl manžel,protože od první chvíle mi tvrdil-já vím,že to bude ok.Prostě to cítím.A já jsem mu nějak uvěřila a skoro vůbec jsem neměla strach![\":wink:\"](\"{SMILIES_PATH}/icon_wink.gif\" "\\"Wink\\"")
Samozřejmě jsme koupili odšťavňovač a začla jsem dost měnit způsob stravy,ale kromě červeného masa jím všechno.Snažím se teda i hodně omezit cukry.Prostě jak to cítím.Po pozorování onkologických pacientů na Žlutém kopci v Brně si myslím,že ti co brzo umřou to prostě vzdají.Podlehnou tomu pocitu-já mám rakovinu a začnou tou nemocí žít.Já jsem sice dostala plný invalidní důchod-ale chodím dál do práce,jen jsem to zkrátila na 3 dny.Dali mi to stejně jen na 2 roky,pak bude přezkum a myslím,že mi ho zas vezmou-když uvidí,že jsem ok.Teď v září jsem byla v lázních a tam můžou jen lidi v remisi.Všichni s touto diagnózou prodělali chemo-nikdo se neléčil pouze alternativně a všichni měli jedno společné/aspoň podle mě/byli normální a neztotožnili se s tou nemocí.Prostě to člověk musí vzít jako další zkušenost,že mu tím tělo něco sděluje a že je třeba něco změnit.Udělat to a žít dál normálně a v pohodě.Mezi lidmi je pořád už to slovo rakovina jako nějakej strašák.Všimla jsem si toho v reakcích u mě v práci a to dělám ve zdravotnictví.Přitom si myslím,že jsou daleko těžší nemoci-nevyléčitelné.Takže za mě-nejlepší alternativní lék je mít v pořádku psychiku a uzdravíš se ![\":lol:\"](\"{SMILIES_PATH}/icon_lol.gif\" "\\"Laughing\\"")
Jitka
A co si myslím,že pomohlo?Je to psychika-není to o zázračných lécích.Mě konkrétně nejvíc pomohl manžel,protože od první chvíle mi tvrdil-já vím,že to bude ok.Prostě to cítím.A já jsem mu nějak uvěřila a skoro vůbec jsem neměla strach
Samozřejmě jsme koupili odšťavňovač a začla jsem dost měnit způsob stravy,ale kromě červeného masa jím všechno.Snažím se teda i hodně omezit cukry.Prostě jak to cítím.Po pozorování onkologických pacientů na Žlutém kopci v Brně si myslím,že ti co brzo umřou to prostě vzdají.Podlehnou tomu pocitu-já mám rakovinu a začnou tou nemocí žít.Já jsem sice dostala plný invalidní důchod-ale chodím dál do práce,jen jsem to zkrátila na 3 dny.Dali mi to stejně jen na 2 roky,pak bude přezkum a myslím,že mi ho zas vezmou-když uvidí,že jsem ok.Teď v září jsem byla v lázních a tam můžou jen lidi v remisi.Všichni s touto diagnózou prodělali chemo-nikdo se neléčil pouze alternativně a všichni měli jedno společné/aspoň podle mě/byli normální a neztotožnili se s tou nemocí.Prostě to člověk musí vzít jako další zkušenost,že mu tím tělo něco sděluje a že je třeba něco změnit.Udělat to a žít dál normálně a v pohodě.Mezi lidmi je pořád už to slovo rakovina jako nějakej strašák.Všimla jsem si toho v reakcích u mě v práci a to dělám ve zdravotnictví.Přitom si myslím,že jsou daleko těžší nemoci-nevyléčitelné.Takže za mě-nejlepší alternativní lék je mít v pořádku psychiku a uzdravíš se JitkaMusím vám dát za pravdu, většinou kdo opravdu chce, ten se problému zbaví, jenomže on většinou chce tolik, že se vlastně změní celý od myšlení až po změny na tělesné úrovni, prostě je to pak jiný člověk.